Co se stalo za poslední měsíc ...

" Baf všichni,

tento měsíc byl celkem hektický, a tak jsem nestačil doplňovat svůj deníček. Stalo se toho opravdu dost, takže nebudu zdržovat a hned Vám o tom všechno napíšu.

Začalo to svatbou mých páníčků, které jsem se já nemohl účastnit, a tak jsem noc trávil u hodné tety. Týden na to mě páníčci pohonili na výstavě v Brně. Moc se mi tam nechtělo jet, protože jsem tušil zradu. Páníčci si před výstavou zabalili kufry, přijela teta Ivetka a tvrdili mi, že pojedu nějakým vláčkem sám na prázdniny! Sám?! No to snad nemyslí vážně! To jsem něco provedl, že se mě chtějí zbavit? Asi si s nimi moc málo hraji nebo co, snad jsem moc málo veselý a vtíravý. Tak já jim ukážu, že je se mnou legrace. A tak jsem blbnul předevšemi ve výstavním kruhu. Ale účinek byl spíše opačný. Páníčci byli zklamaní až naštvaní a za trest mi koupili nějaký kovový předmět na tlamičku. Prý abych mohl jet tím vláčkem! VRRRR, copak jsem zlej pes? No řekněte sami.

Druhý den ráno jsem tušil tu zradu. Páníčci mi zabalili misku, granulky, hračky i pelíšek a spolu s tetou Ivetkou mě vysadili ve velkém městě. Panička Katka moc plakala a můj páník měl rovněž na krajíčku. Já nejprve nevěděl, že nemám páníčky u sebe, protože kolem mě bylo mnoho lidí, které jsem chtěl přivítat. Pak jsem ale svou smečku začal hledat a oni nikde. Byla tu jen teta Ivetka. Bylo mi moc smutno a chtěl jsem je hledat, ale kde? Kolem mě ale bylo tolik nových pachů a zážitků, že jsem na vše brzy zapomněl. A tak jsem zažil svou první jízdu vláčkem. V Pardubicích již na mě čekalo autíčko a zavezlo mě za Quincinkou. Tady bylo supr! Pěkně jsem si to užíval - lítal jsem si každý den po zahrádce spolu s Quincy a nic mi nechybělo. Tedy skoro. Mooooc se mi stýskalo po páníčcích, ale den za dnem utíkal až jednoho dne ...

... se moji milovaní páníčci vrátili!!! Byl jsem moc šťastný. Moji páníčci si prý v tom týdnu užili svatební cestu (nechápu, proč jsem tam nemohl být s nimi), ale naštěstí jsem mohl vlčit na "táboře v Pardubicích". Panička mě po týdnu prázdnin dala do kupy a den na to jsem opět jel s páníčky zažít další dobrodružství. Pěkně jsem si polítal v podhůří Krkonoš. Poznal jsem tu ježečka Bodlinku a pohonil malé myšky. Moc se mi líbilo, jak zapískali, když jsem je zmačknul čumáčkem. :-) To velká zelená koule, kterou moji páníčci nazývali meloun, pískat nechtěla. Zato byla moc slaďoučká, až jsem se oblyzoval za ušima. Zkrátka to bylo zase supr - zase jsme byli celá smečka pěkně pohromadě!

Další týden utekl jako voda a my se vrátili zpátky domů do Brna. Páníčci opět chodili do práce a mě se zprvu moc stýskalo po Quincince. Moji páníčci se ale velmi snažili mi to vynahradit - pěkně jsme si hráli, chodili na procházku i na naši zahrádku, a jak mi slíbili brzy jsme jeli opět na víkend do Pardubic. Sice mě tady čekala další výstava (o níž se dočtete v rubrice Výstavy). Na výstavě jsem si tentokráte dal velmi záležet ( chtěl jsem si to pojistit, aby mi páníci opět neujeli pryč). Po výstavě jsem si ale pak pěkně polítal na zahrádce nejen s Quincy, ale i s cotonkou Iriskou.

Nezlobte se na mě, ale já teď už musím zase pádit, protože jdeme s paničkou na procházku do polí. Musím se přeci trochu ušpinit, aby měla panička zase co upravovat! :-)

Jo, abych nezapomněl, musím se Vám pochlubit, protože jsem poslední výstavou splnil podmínky pro udělení titulu JUNIORŠAMPION!!! Takže jsem prý velký pašák.

Tak se mějte prímově,

pac a pusu

váš Maxík "